HISTORIE ELFŮ - VÁLKA ELFŮ S DRAKY

11.6. 2012

Zdravím!

Já jsem Johanushe. Psaní mě baví, a tak jsem se rozhodla, že se pokusím něco kratšího napsat. Spíše takový fanfiction příběh. Tak jsem se do toho pustila - začala jsem psát HISTORII ELFŮ : VÁLKU ELFŮ S DRAKY. Všem, kteří zrovna začínají číst přeji ať se jim to líbí! Také vás informuji, že sem budu postupně kapitoly přidávat ;) .Všem, kteří už mé příběhy četli, se omlouvám za ten zmatek ( za který nemohl žádný z autorů ) a slibuji, že teď všechno půjde jako dřív. A tomu kdo způsobil ten zmatek s Blogy bych ráda vzkázala : Nech ty Blogy už prosím být!!! Bez toho, abys kohokoli z autorů neinformoval nic neměň!

Přeji ať se vám to líbí, a těším se na další čtenáře ;)

Johanushe Murtagh, Murtagh - Fanclub

P.S. - Nečekejte ze začátku nějaký ,zázrak' . Mě osobně příjde 1. kapitola oproti ostatním kapitolám tragická a možná ji časem upravím. Doufám, že vás to neodradí od čtení :) . Věřím, že se budu časem zlepšovat. A ještě něco - jsem začátečník, tak počítejte se spousty chybami. Děkuji za pochopení ;)

HISTORIE ELFŮ : PŘÍJEZD DO ALAGAËSIE A ZAČÁTEK VÁLKY ELFŮ S DRAKY

Kapitola 1 : Začátky
9.5. 2012

Alagaës a Flond stáli na přídi lodi a pozoravali krajinu před sebou. Flond držel jí kolem pasu. Alagaëse oči jen zářily a jemu se na tváři rozlil široký úsměv. Jejich loď plula k nové zemi. K jejich novému domovu. K náhradě za tu starou.

,,Myslíš si že tu budeme mít klid, a že tu budeme v bezpečí?" zeptala se Alagaës Flonda.

,,Já myslím, že ano."

,,Nechtěla jsem odejít. Ale musela jsem. I když to v Plulíře bylo překrásné, nebylo tam bohužel bezpečno."

,,Vždyť právě proto jsme odešli. Není to tvoje chyba. Není to chyba nikoho z nás. Ale je to chyba těch krvelačných ra´zaků."

Flond a Alagaës byli elfové. Alagaës byla bohatá a urozeného původu. Flond byl chudý, skoro švorc. Ona byla elfská královna, on obyčejný kovář. Oba měli dlouhé stříbrné vlasy a zelené oči. Setkali se náhodou a spřátelili se. Později se do sebe zamilovali. A co nevidět čekala Alagaës děťátko. Jak se to dozvěděla dostala strach. V jejich bývalé zemi, v Plulíře bylo totiž mnoho krvelačných zrůd i se svými rodiči : ra´zakové a lethrblaka. Vraždili elfy bez slitování a jejich těla sežrali. Pocítila zodpovědnost vůči děťátku a rozhodla se vyslat posly. Ti poslové dostali loď, a měli najít novou vhodnou zemi, kde by mohli elfové žít, beze strachu z ra´zaků. A našli ji. Byla dokonalá, pro všechny. Když o ní Alagaëse v Plulíře vyprávěli, rozhodla se že to bude nový domov pro elfy. Že bude nejlepší. A tak si elfové zbalili svůj nemalý majetek a vyrazili.

,,Máš pravdu." řekla nakonec Alagaës a pohlédla před sebe. Položila si ruku na břicho. On se usmál a položil ji tam taky.

,,Podívej!" vydechla a ukázala před sebe.

Před nimi ležela lesnatá krajina plná zvěře. Byla tam řeka čistá jak křišťál. Všude poletoval hmyz a ze břehu jim mávali první elfové, kteří přistáli na pevnině.

,,Úžásné, určitě se nám tu bude skvělě žít." řekl Flond. Alagaës na něj pohlédla a on se na ni usmál. A ona se usmála na něj.

Přistáli na pevnině a dali se do práce. Vybalili si věci a vyzpívali překrásné domy.

Žili tam pár měsíců a asi po třech měsících se jim narodil chlapeček. Jmenoval se Evandar.

Jednoho dne se Alagaës rozhodla, že novou zemi procestuje. Flond jel samozřejmě s ní. A tak vyrazili.

Jelo se jim skvěle, cesta jim ubíhala ale jednou se stala zvláštní věc. Přímo nad nimi se vznášelo zvláštní zvíře (drak) . Protože elfové draky ještě neznali, báli se jich. Ale časem zjistili, že si jich nevšímají a neničí úrodu, nebo něco podobného. Tak je nechali být i elfové.

Jednou Alagaës s Flondem dorazili k obrovské hroudě kovu. Na vrcholu té hroudy byla prohlubeň a z ní se leskla dračí vejce.

,,Pojďme nahoru." navrhl Flond ,,Koukneme se tam."

,,Radši ne. Mohlo by to být nebezpečné" řekla Alagaës a sevřela Evandara v náručí ,, i když si nás draci nevšímají, bude lepší když je nebudeme provokovat."

Ale Flond na ní nedal. Vydal se nahoru.

,,Flonde!"

,,Pojď za mnou!"

,,Nepůjdu, nejsem blázen!"

,,Pojď! Je tu krásný výhled!"

Alagaës zaváhala a nakonec řekla : ,,Dobře, ale jen kvůli tobě."

Alagaës opatrně vylezla za Flondem a poznamenala ,,Měl si pravdu. Je tu krásný výhled."

Ale za nimi se stalo něco strašného. Malý zelený dráček se vyklubal a začal vřískat. Flond a Alagaës se prudce otočili a Flond tak prudce až spadl dolů. Alagaës tam jen bezmocně stála a pevně svírala Evandara.

,,Uhni kousek doprava!" vykřikl Flond který si zatím připravil luk a zamířil na malé dráče. A vystřelil. Dráček se zrovna vylíhl, jeho šupiny byly ještě měkké a tak ten malý šíp dráčka zabil.

Ale v tu chvíli se z mraků snesla drakova matka. Když viděla své mrtvé dráče, žalostně zařvala a začala kroužit nad svým hnízdem.

Alagaëse i Flondovi se v hlavě ozvalo :  Ty jsi zabil mé dráče, já si teď vezmu tvou ženu. Něco za něco.

I Alagaës to slyšela a tak vykouzlila tác na který položila dítě, dopis, prsten a svou korunu. Tác poslala k Flondovi.

Pak vykřikla ,,Sbohem!"

A v ten okamžik jí pohltily plameny.

Kapitola 2. : Zbraň
11.5. 2012

,,Ne!" vykřikl Flond, ale bylo pozdě. Alagaës bolestně vykřikla až z toho málem ohluchl a zmlkla na vždy.

Flondovi se po tváři začaly koulet slzy. ,,Ne, ne, ne!" křičel stále dokola.

Po pár sekundách bědování k němu dolétl tác s plačícím dítětem. Flond, stále se slzami v očích uchopil Evandara a utěšoval ho.

Potom ho přemohla zvědavost. Hleděl na dopis. Stále s Evandarem v náručí uchopil dopis a na jeho obálce četl : Pro Flonda.

A tak otevřel dopis od Alagaës a začal číst...

Drahý Flonde,

V případě mé smrti, jsem ti napsala tento dopis. Mám pár podmínek, které bych chtěla abys po mé smrti splnil.

Za prvé :

Přála bych si abys, pro Evandara jednou zařídil dobrý život. Vychoval z něho dobrého krále a dal si pozor aby si zvolil dobrou královnu. A dobře ho vychoval.

Za druhé :

Přála bych si abys po mně zdědil trůn. Proto jsem ti dala svou korunu. Proto jsem tě učila. Udělej to pro mne. Prosím.

Za třetí :

Ten prsten nos. Dala mi ho matka. Dědí ho král nebo královna, po staletí. Zděď ho, a dej ho jednou Evandarovi. Prosím.

Udělej to pro mne prosím.

                                             Alagaës

Přiložil si dopis na hruď. A řekl si sám pro sebe :

,,Pro pána krále! Co to po mně žádáš! To s Evandarem zvládnu, ale stát se králem! To ne!"

Pak si vzpomněl jak ho Alagaës učila královským povinnostem. Při té vzpomínce se mu zase koulely slzy. Nechápal proč ho to učí. Teď už ano.

Náhle se nad ním objevila ta dračí samice a řekla :  ,,Teď by jsi dokázal zabít malé dráče? Teď vydíš jaké to je! Vrahu!"

To Flonda pobouřilo. Popadl dýku a běžel k místu kde mezitím dračice přistála.

Ale pak se zastavil. Všiml si že ta hrouda kovu zvláštně zezelenala.

Vzal si jehlu z kapsy a namočil jí do zvláštní zelené hmoty. Hmota na jehle ihned ztvrdla a podivně se vyhladila. Byla z ní zkrátka zelená jehla. Píchl se tou jehlou do prstu. Z prstu se mu začala řinout krev. Rychle jí vytáhl. Kdyby to neudělal určitě by si prst propíchl skrz na skrz.

Náhle ho něco napadlo. Namočil do hmoty dýku a rozběhl se k dračici.

Než dračice stačila zareagovat bodnul jí dýku přímo do lebky.

Dračice to nepřežila.

Flond vytáhl dýku a zašklebil se.

,,Co to je?" řekl si. Šel k hromadě.

Je to tvrdé. Kdybych do toho namočil kopí mohl bych Alagaës pomstít.

Vzal 12 kopí a namočil je celé do zvláštní hmoty. Pak šel znovu k hroudě.

Kdybych takovou zbraň měl jenom já a pár dobrovolníků, měl bych ohromnou výhodu. Ale musím ten matariál skrýt.

Tak začal kouzlit. Kouzlil několik minut a hrouda zčernala.

Musím tomu dát nějaké jméno. Pokud to neudělám ostatní by mohli začít kopat a přišli by na to.

A tak tomu dal jméno Helgrind : Brány smrti. Dal to jméno kvůli tomu že tam Alagaës našla smrt.

Pak se vrátil ke kopí a dal jim jména. Na takovou zbraň krutá jména.

Pak šel pro Evandara, a strčil kopí do ruksaku a pohlédl na Helgrind.

Zašklebil se. Zbraním říkal Dauthdaerty : Každému z nich dal jméno podle květiny. A tomu který si vybral, dal jméno Nírnen - Orchidej

Kapitola 3. : Král Alagaësie
11.5 2012

,,Co se stalo?" ptala se Alagaësina sestra Vdyved ,,co se stalo mojí sestře?"

,,Nechci o tom mluvit víc než je třeba. Řeknu to všem najednou."

,,Je mrtvá?"

Flondovi se po tváři začaly zase řinout slzy a přikývl.

Zdrcená Vdyved si sedla na židli před sálem plných elfů, kteří čekají až se dozví, proč tu není jejich královna. Mnohým to už došlo.

,,Proč?" zeptala se. ,,Čí je to chyba? Chci odpovědi!"

,,Uklidni se." řekl vlídně Flond ,,všechno se dozvíš. Teď jim to musíme vysvětlit." řekl a kývnul hlavou k dveřím.

Přikývla.

Flond slezl z koně a položil Vdyved do náručí Evandara. Vdyved ho začala houpat.

,,Tak pojďme říct veřejnosti tu smutnou zprávu." řekl Flond.

,,Ano."

A vstoupili.

Shromáždění elfové vstali a házeli na oba dva tázavé pohledy.

Flond a Vdyved s Evandarem v náručí, si klidně sedli a Flond řekl : ,,Sedněte si. Musíme vám něco říct. Něco smutného."

Elfové ztuhli.

A Flond začal dopodrobna popisovat událost. Ale ne pravdivě. Vymyslel si pár podrobností. Popsal to tak že dráče začalo chrlit oheň a surově shodilo Flonda a že se chystalo i na Alagaës. On ho zastřelil, protože se bál že shodí i Alagaës. Přiletěla dračice a Alagaës upálila. A popsal ještě to jak mu Alagaës poslala tác s dítětem, korunou, prstenem a dopisem pro něj.

To že dráče chrlilo oheň byla naprostá hloupost, ale elfové to nevěděli a začali pokřikovat že ,,co si to dovolují!" , ,,jak si to představují?" a podobně.

,,Co stálo v tom dopise?" zeptal se Alagaësin hlavní rádce lord Fvehüd.

A Flond jim dopis přečetl.

,,Jeho výsost královna Alagaës si přála abys v případě její předčasné smrti nastoupil na trůn?" zeptal se udivěně opět Fvehüd.

,,Dopis říká, že ano."

,,Cítíte se na to?"

Flond zaváhal.

,,Ne. Ale učila mne a přála si to a já ji nechci zklamat. Ne, když si to tak přála."

,,Vím že vás učila," řekla elfka Musar ,,máte tedy dostatečné zkušenosti s kralováním. Ale ptáme se vás znovu : cítíte se na to? Připadáte si připravený? Já si myslím že připravený jste. A co vy ostatní?" zeptala se ostatních elfů. Všichni začali přikivovat a pohlédli na něj.

Flond sklopil hlavu a řekl ,,V tom případě svou roli přijímám."

,,Je tu ještě něco co musíme probrat." řekl Fvehüd.

,, A co?" zeptal se Flond.

,,Kdy bude korunovace, jméno nové země a jak potrestat draky."

Při těch posledních slovech Flond ztuhl. Draci byli totiž v právu.

,,Korunovace může být jako vždy, přesně za týden od toho dne kdy se o novém budoucím králi nebo královně řekne veřejnosti. A já jsem pro to abychom to veřejnosti řekli ještě dnes." řekla Musar.

,,Co myslíte Flonde-elda?" zeptal se Fvehüd. ,,Já s tím souhlasím. Je to tradice. Ale co vy?"

,,Souhlasím."

,,Pak to je vyřešeno. Nebo má někdo nějaké námitky?"

Všichni mlčeli.

,,Dobrá," řekla Musar ,,tohle máme vyřešené. Teď máme vyřešit jméno této země. Kvůli královninu cestování jsme to za jejího života nestihli. Máte nějaké nápady Flonde-elda?

,,Já bych pojmenoval zemi jako na počest po Alagaës. Už jsem to vymýšlel. Napadlo mě Alagaësie. Co si o tom myslíte?"

,,Mě se to líbí." řekla Musar.

,,Mě taky." souhlasil Fvehüd  ,,Má někdo námitky?"

Opět všichni mlčeli.

,,Pak je rozhodnuto. Tato země se od tohoto dne jmenuje Alagaësie!"

Elfové zajásali. Když přestali jásat slova se ujmul Flond.

,, A s těmi draky..." a řekl jim o Dauthdaertech.

,,Skvělý nápad. necháme je očarovat a pustíme se do pomsty." řekla Musar když jim Flond Dauthdaerty i ukázal.

,, Dobře. Ale teď to pojďme už konečně říct ostatním." řekl Fvehüd.

Jak to řekl všichni vstali a odešli. Flond zhasnul poslední lucernu a hlasitě si povzdechl

Co jsem to jen udělal?

Kapitola 4. : Du Fyrn Skulblaka
14.5. 2012

Jakmile elfové slyšeli zprávu o Alagaësině smrti byli zarmouceni. Jejich nálada se ještě zhoršila když slyšeli co jí ( prý ) draci udělali.

Ale náladu jim zlepšila zpráva o plánované pomstě drakům tedy o Dauthdaertech, názvu země a novém králi. Výsledek byl tedy takový, že elfové odcházeli z velkého veřejného elfského shromáždění v dobré náladě. Ale po tváři jim občas přelétl rozzuřený výraz, když si vzpomněli na Alagaës a její smrt.

Hned poté vyrazili Flond, Fvehüd a Musar k elfské kovářce Rhünon. Ukázali jí Dauthdaerty a ona si je se zájmem prohlížela.

,,Kde si ten materiál vzal?" zeptala se Rhünon Flonda.

,,Našel."

,,Aha. Jen tak se někde válel. Kde jsi ho ,našel' ?"

Flond ve své mysli zoufale vykřikl. Rhünon byla neústupná. Nic ho nenapadalo, a protože to vypadalo že to je elfům fuk, odpověď si ani nepřipravoval.

,,No..." řekl nakonec ,,nevím kde to bylo. Tuhle zemi ještě pořádně neznám a už si nepamatuji kde to je. Vím jen že to bylo na zvláštním odlehlém místě...."

,,Aha."

Vypadala klidně a už se zřejmě nechystala na nic ptát. Flond na ní zaskočeně pohlédl a ona zvedla oči od Nírnenu.

,,Vypadám snad že se chci ještě ptát? Na to jsou tu jiní. Věřím ti že nevíš." řekla nakonec.

Flondovi se očividně ulevilo a Rhünon na něj občas ještě zvláštně pohlédla.

,,Očaruji je kouzly pro ochranu proti ohni, poškrábání a tak aby se neztupily. Zbytek si musíte udělat sami." řekla po dlouhé a nepříjemné chvíli prohlížení   Dauthdaertů.

,,Děkujeme Rhünon-elda. A sbohem." řekla Musar a po ní i Fvehüd a Flond.

Rhünon jen zabručela a vrátila se zpět ke své práci. Dauthdaerty jí tam na pár hodin nechali.

,,Musíme vymyslet kouzlo. " řekl Fvehüd ,,Rhünon má pravdu. Zbytek si musíme udělat sami."

,,Ale proti čemu?" řekl Flond a pak máchl rukou ,,Vždyť je porazím i teď. Na co kouzla?"

,,Teď už na nás jistě budou připraveni. Na to si nepomyslel Flonde-elda? To si král nesmí dovolit. Musí myslet na všechno." řekla Musar.

Flond se začervenal a řekl ,,Promiňte."

Musar na něj ale pohlédla ještě přísněji a řekla ,,Král se nikdy neomlouvá. Ne, svým poddaným. A já  brzy budu tvá poddaná. Na to nezapomeň."

Flond si zaraženě sedl a zvolal : ,,Tohle skutečně nezvládnu! To se nesmím ani omluvit muži kterému třeba ,omylem' useknu ruku?"

,,Pokud nebude tvůj poddaný tak ano. Nesmí to být elf. Když to bude elf, musel by ses vymluvit třeba na to, že se neměl plést."

,,Jistě. Bude se plést na pět metrů když hodím nůž."

,,Tak si prostě vymyslíš něco jiného! Nikdy se elfovi menšího postavení nesmíš omluvit! Podkopalo by to tvou autoritu. Každý to pochopí. Nepodkopalo by to tvou autoritu u elfů, ale u jiných ras. Pak by ti nedůvěřovali, kdybys třeba chtěl uzavřít spojenectví. Ale elfové to pochopí. My ano. My ti rozumíme."

Flond přikývl a zvedl se.

,,Tak zpátky k tématu." řekl Fvehüd a začali vymýšlet kouzlo.

Zanedlouho ho měli vymyšlené a malé elfské páže jim doneslo Dauthdaerty, které už Rhünon očarovala.

Začali kouzlit. Kouzlili několik hodin, ale stálo to za to.

,,Hned zaútočíme." řekl Flond ,,Připravíme se a zaútočíme. Nechci už čekat. Je ještě ráno, elfové nejsou unavení. Měli bychom už jít."

,,Souhlasím." řekl Fvehüd a Musar přikývla.

Flond si oblékl své brnění, ozbrojil se Dauthdaertem, mečem, lukem a dýkou, obalil se ochranými kouzly a vyrazil hledat Vdyved.

Našel ji v malém krámku s bylinami jak dává Evandarovi ochutnat některé chutné a zdravé bylinky. Vdyved se usmála, ale přestala se smát jak si všimla že je Flond oblečený v brnění.

,,To už jdete bojovat?" zeptala se.

,,Ano."

,,Proč jsi přišel? Ne, že by mi to vadilo, že tu jsi, jen jsem zvědavá."

,,Chci vidět svého syna."

,,Jistě."

Vdyved mu opatrně položila Evandara do náručí a Flond ho políbil na čelo.

,,Byl jsi už v bitvě?"

Na Flondově tváři se objevily obavy.

,,Ne." řekl.

Tentokrát políbila na čelo ona Flonda.

,,Tak se drž. Evandar potřebuje otce, když ne matku."

Do očí mu vytryskly slzy.

,,Děkuji."

Položil jí Evandara zpátky a řekl : ,,Nevím jestli je to možné, ale pokud by se boj dostal až sem, nebo kdyby se tu dokonce bojovalo už od začátku, schovejte se do rodinných bunkrů pod hradem."

,,Ano."

,,Sbohem."

,,Sbohem."

Flond rychle běžel k první linii elfů, kterých bylo jedenáct a každý z nich měl 1 Dauthdaert. Vybral si je. Byli to skvělí bojovníci.

Vyrazili do boje.

Jak tak šli dolétli k nim první draci. Flond běžel k jednomu z nich a bodl mu Dauthdaert tam, kde mají draci plíce.

Ušklíbl se a s mlasknutím vytáhl Dauthdaert z těla mrtvého draka.

,,Tak takhle to začíná. Takhle začíná Du Fyrn Skulblaka : Válka elfů s draky."

Kapitola 5. : Barevný-dračí-král-beze-jména
16.5. 2012

,,Ústup! Dejte se na ústup! Proti těm zeleným-drako-bijcům nemáme šanci! Ústup..."

Dračí křik se rozléhal po bojišti. Draci byli tak zaneprázdnění, že přestali střežit své mysli a elfové do nich vnikli. Několik draků se zhroutilo k zemi, někde byl slyšet vyděšený řev poražených Eldunarí. Draci neměli šanci. Dauthdaerty byly mocné zbraně.

Draci začali pohoršeně ustupovat a elfům se na tvářích vykouzlily široké úsměvy. Dokázali to! I když tomu nevěřili, protože nevěděli, co všechno Dauthdaerty svedou. Přesto dokázali draky porazit. Někteří elfové věřili, že pomstili svou královnu - jen jeden elf ne - Flond.

Flond začal vzpomínat...

,,Elfové zabodli Dauthdaerty do prvních draků, ze stovek. Draci vyděšeně Dauthdaerty pozorovali - a jeden z nich se dokonce pokusil Dauthdaert přelomit. To sílu zbraně, ale podcenil - přišel při tom o pár zubů a zbraň mu probodla dolní čelist.

Jakmile se zakousl do kopí, začal řvát a z tlamy mu začala téct krev. Jedna dračice k němu dolétla a kouzlem, které vyvolala i když netušila jak - ránu zahojila. Flond se na ní vrhl - a zabodl jí zbraň přímo do srdce.

I když se drak, ( kterého ta dračice dříve vyléčila ) snažil dračici zachránit, neměl šanci. Ani drak, něco takového nedokázal zahojit. Drak se na Flonda vrhl. Vrhl se na něj tak rychle, že Flond věřil, že s tím nic nenadělá a zemře.

Ale Dauthdaert nedovolil, aby ten kdo ho nosí, zemřel s ním v rukou. Vytrhl se Flondovi z rukou, odstrčil Flonda dozadu ( Dauthdaert byl silný, takže ho spíš odhodil ) a draka probodl skrz na skrz. Potom kopí spadlo na zem a ležel tam. Flond ho zvedl a ohromeně na něj hleděl. Zdálo se, že bylo silnější než si myslel. A tak jeho síly využil.

Po bojišti tekly proudy krve. Dračí krve. Draci se byli, a byli se zuřivě. Ale elfové byli silnější. Měli obrovskou přesilu. Draků začalo ubývat, a tak se dračí král rozhodl po několika hodinách ustoupit z boje..."

Vítr Flondovi ještě více rozcuchal vlasy. Draci odlétali. Ale ještě předtím než všichni odletěli, se jeden drak vrhl na jednu elfku která vlastnila Dauthdaert, na Nÿrhun. Zaskočená elfka, jako nešťastnou náhodou odhodila svůj Dauthdaert a dračí noha jí rozdrtila. Bylo to, jako když Flond šlápl na větvičku v lese - tak snadno se dokázal drak elfky zbavit.

Flond nemeškal - věděl, že Nÿrhun už je mrtvá a že jí už nikdo nepomůže. Doběhl aspoň pro Dauthdaert, který ubohá elfka odhodila. Dauthdaert byl poškozený. Flond nevěděl jak je to možné, a rozhodl se, že pokud boj přežije, vydá se za Rhünon.

Drak vítězoslavně zařval. Drakům zřejmě dodalo odvahy, když viděli, že Nÿrhun padla, protože se vrátili. Boj zase začal. Náhle se Flondovi, před očima objevil barevný-dračí-král-beze-jména.

,,Co chceš?" zeptal se ho Flond, až přidrzle.

,,Tvojí krev." odpověděl barevný-dračí-král-beze-jména.

Král se vrhl na Flonda. Flond věděl že dračí král je mocný - a tak spoléhal nejen na svou vnitřní sílu : ale na Dauthdaert. A ten ho nezradil.

Bojovali dlouhé hodiny, celé tělo je bolelo a způsobili si mnoho zranění. Nakonec vrazil Flond králi smrtelnou ránu. Ale král nezemřel. I když se zhroutil k zemi s Dauthdaertem v žaludku, jeho přízrak se otiskl na tělo dvou elfek. Na těla dnešních strážkyň Iduny a Nëyi.

Kapitola 6. : Rvačka
18.5. 2012

Obě elfky na sebe vyděšeně hleděly - tomu se nedá říkat hleděly, ony přímo zíraly! Flond nechápal co se děje, a draci i elfové se zastavili a na Idunu a Nëyu zírali také. Bylo to jako by se zastavil čas.

Draci se nakonec vznesli a odletěli. Bez krále to nemělo cenu - Flond jim rozuměl a znal to. Cítil se tak, když sledoval jak Alagaës pohltily plameny. Když slyšel její bolestný křik, když slyšel jak Evandar křičí z plných plic a pláče. Když cítil pach páleného masa, a když si připadal sám - tak sám!

Flond si setřel slzy z očí a sledoval jak elfové jásají nad vítězstvím. On na slavení neměl náladu, a rozhodl se vyrazit. Bylo už pozdě odpoledne, začalo se stmívat. Náhle na Flonda promluvil elf Cihur : ,,Pane, draci sebou vezli velkou kořist. Vezmeme si něco, nebo to tu necháme?"

Z Flonda vyprchaly všechny city. ,,Nic tu těm bestiím nenechte! Berte všechno, protože oni nám vzali naší královnu, a to je víc než tyhle krámy! Stokrát víc!"

Elf rázně přikývl a sdělil rozkazy ostatním, kteří je ale už nepochybně slyšeli od Flonda. Začali všechno ničit -  jen pár věcí si s sebou vzali. Naložili kořist na vůz, Flond i ostatní nasedli na koně a vyrazili.

V Iliree, v městě které elfové založili, na ně na náměstí čekali významní elfové. Byl tam Fvehüd, Musar a nechyběla ani Vdyved s Evandarem v náručí. Jakmile se Flond na svém koni objevil s Nírnenem a s Nÿrhuniným Dauthdaertem v rukou, rozběhla se k jeho oři a jakmile sesedl z koně objala ho.

,,Díky bohu! Jsi v pořádku! A já se o tebe tak bála."

Flond se usmál a řekl : ,,Ano."

Otočil se za ostatními elfy a popsal jim boj. Elfové se zaposlouchali. Jakmile slyšeli o tom jak zabili Nÿrhun zlostně se mračili. Ale jakmile jim řekl, že bitvu vyhráli, popadli všechny bojovníky za ruce a nechali pro ně vystrojit obrovskou hostinu. Flond se ale omluvil, že nemá hlad a příjde později. Zamířil do svého pokoje a prohlížel si v něm Dauthdaert. Ten Dauthdaert, který vlastnila Nÿrhun.

Chtěl jít za Rhünon - ale měl z elfky strach. Při jejich posledním setkání, mu byl její zvláštní výraz velmi nepříjemný, ale zase musel nechat Dauthdaert opravit. Nakonec se rozhodl.

Půjdu.

Vyšel ze svého pokoje a zároveň i z paláce.

A Vdyved, která ho viděla jak odchází, se za ním jen zamračila. Věděla že se s Flondem něco děje - a nebo že spíše něco tají, a to ji zneklidňovalo. Rozhodla se tomu přijít na kloub.

,,Co chceš?" řekla Rhünon. Byla to typická věta - první věta, kterou Rhünon řekne, když se sní potkáte.

Flond jí ukázal poškozený Dauthdaert. Prohlížela si ho a řekla : ,,Teď nevím, kdo je tu hlupák. Nejspíš vy. To je mi hned jasné - ta vaše namyšlenost. Všeho šetříte, i kouzel. Nedáte na mou radu - a pak to takhle končí. Takováhle zbraň potřebuje pořádnou kouzelnou ochranu. Jste hloupí, že šetříte." Vzala kladivo a začala tlouct do Dauthdaertu. Kladivo se odráželo od povrchu. Zamračila se. Zvedla kladivo a udeřila do Dauthdaertu tak silně, až vylétl a zabodl se do zdi.

,,Kde jsi to našel?" rozkřičela se a vztekle vytrhla Dauthdaert ze zdi ,,že by v té díře, kde jsi zabil vlastní ženu?"

Flond se rozzuřil a vykřikl ,,Já, že jsem zabil vlastní ženu? Opravdu si to myslíš? Kryso jedna! Měla bys mít o elfech jako jsem já lepší mínění. Obvzlášť, když je to tvůj budoucí král!" pak se zasekl. Uvědomil si, že nikomu neřekl jak se to doopravdy stalo. ,,Odkud to víš?"

Rhünon se ušklíbla. ,,V boji by sis měl lépe střežit svou mysl."

To Flonda rozzuřilo a vykřikl : ,,Ty se mě opovažuješ špehovat v boji?"

,,Jo."

To Flond už nevydržel. Vytáhl svůj meč a máchl s ním po Rhünonině krku. Rhünon mezitím popadla kladivo a máchla s ním zase ona. Začali se spolu bít hlava nehlava, až nakonec Rhünon vyrazila Flondovi meč a přiložila ho k Flondově krku.

,,Opravím ti ten Dauthdaert. Ale až se příště setkáme, měl by si lépe volit slova."

Podala Flondovi meč a začala Dauthdaert zkoumat. Flond se vztekle vyřítil z jejího příbytku. A Vdyved, která celou rvačku pozorovala, se jen roztřásla a pomyslela si :

Flond zavraždil mou sestru?

Kapitola 7. : Nedůvěra
22.5. 2012

Další den byl pro Flonda i pro Vdyved strašný. I když Flond netušil proč si ho Vdyved nevšímá, a když se k ní jen přiblíží proč utíká, něco přece jen tušil. Pokoušel se Vdyved zeptat proč to dělá, ale ona byla duchem nepřítomná. Nevnímala ho. Chovala se jako trpaslík který někoho vyhostil ze svého klanu.

Flond to sváděl na Rhünon. Ve své mysli měl zcela jasno - kdo jiný než Rhünon jí to mohl říct? Ta možnost že by je Vdyved poslouchala ( tak se to taky stalo ) na tu ani nepomyslel. Flond se jí rozhodl říct pravdu. Pravdu která neexistovala, protože ta skutečnost sama pravdou byla. Flond měl ale ten problém, že své verzi té nehody uvěřil a bral jí za pravdu. Myslel si, že dělá správnou věc. Ale to si myslel špatně.

Věděl, že to musí Vdyved vysvětlit. Vdyved byla taková, že když byla s Flondem nebo s Alagaës v podobné situaci, časem jí to přešlo a začala je zase vnímat. Ale tentokrát to bylo jinak.

Věděl že je to nutné. Že to musí pochopit. Proto si to mazaně připravil - řekl Musar aby nechala Vdyved i s Evandarem přivolat do jednacího sálu paláce. Tak, jakoby šla Vdyved právě za Musar. Také nařídil strážím kteří hlídali dveře sálu, aby jakmile Vdyved vstoupí silně zajistili dveře, a předem i okna. A Vdyved na to naletěla.

Jakmile vstoupila, stráže zajistili dveře podle příkazu, a ona zůstala v sále sama s Flondem. Jakmile si ho všimla vykřikla zděšením a pevně Evandara stiskla. Měla z Flonda strach. Byl to silný elf. Bála se že ji ,,zavraždí" protože tomu co předchozího dne slyšela od Rhünon věřila. Flond k ní přistoupil a snažil se ji uklidnit, protože sebou začala házet a křičet. Evandara stále svírala.

,,Uklidni se!" vykřikl Flond a Vdyved se zasekla. Vykroutila se z jeho sevření a přeběhla na druhý konec sálu.

,,Proč se mě bojíš?" zeptal se. Byla to otázka na kterou se Vdyved připravovala.

,,Protože jsi vrah....."

Flond doufal že to neví. Nevěděl co říct. Urazilo ho že ho nazvala vrahem, ale zároveň tušil, že je na tom něco pravdivého.

,,Opravdu si to myslíš? Opravdu tomu věříš?"

,,Ano."

,,Hádám, že mě nechceš vyslechnout."

,,Hádáš přesně."

Flond sklopil oči.

,,Já bych jí jen tak pro nic za nic nedokázal zavraždit. Víš jak jsem jí miloval. Myslíš, že bych to dokázal?"

,,Já nevím....."

,,Věř mi. Prosím..."

,,Nikdy ti už nebudu důvěřovat tak jak bych chtěla. Je mi to líto. Teď v tobě vidím toho dobrého Flonda, kterého znám. Ale co když se to změní? Co když se neovládneš a uděláš nám něco strašného? Poslední dobou se z tebou dějí opravdu zlé věci. Chvílemi si hodný, ale chvílemi taky zlý. A nebylo by dobré kdybych já s malým byla jednou přitom jak jsi ten špatný. Promiň ale bude lepší když nás necháš na pokoji. Už ti nevěřím. Nepřibližuj se k nám."

Po těch slovech se otočila a zaklepala na dveře. Stráže ji odmítali pustit.

,,Můžeš je prosím..." chtěla se zeptat Flonda.

,,Pusťte ji."

Potom vyšla na chodbu a ještě se jednou otočila na Flonda. Dotkla se jeho mysli a řekla mu : ,,Nech nás být. Prosím...".

Potom se otočila a odešla. Nechala Flonda samotného. On se zhroutil do nejbližší židle a povzdechl si. Možná právě přišel o zbytek své rodiny.

Kapitola 8. : Tajemství
26.5. 2012

Flond spal a zdáli se mu zlé sny. Stále mu před očima odnášeli Evandara. Byla to ta nejhorší noční můra, a stále se opakovala. Když přicházela opět ta nejhorší část, cosi s ním zavrtělo a on se probudil.

Spatřil nad sebou ustaranou Musařinu tvář. Teprve teď si uvědomil, že stále leží v jednacím sále a že už je den. Ulevilo se mu. Zvedl se, protáhl si nohy a zeptal se : ,,To jsem tu spal celou noc?"

,,Stráže tvrdí že ano. Prý ses po rozhovoru s Vdyved zhroutil do židle a odmítal si odejít. Pak si usl. Nechali tětu spát a celou noc tě hlídali. Doufám, že je za to, že tě tu nechali nechceš potrestat."

,,Samozřejmě že ne."

Pak se usmál. Měl Musar rád. Obdivuhodné na ní bylo, že byla teprv o deset let starší než on. A Flondovi bylo pouhých třicet let. I tak byla moudrá a elfové si jí vážili. Dokázala téměř všechno vyřešit. A i když na Flonda občas zakřičela, nezlobil se na ní za to. Věděl, že by to bezdůvodně nedělala. Byla to zkrátka hlava elfské rady. Každý den, když se řešily důležité problémy tu byla o pár hodin dříve, prý aby zařídila nějaké věci. A dnes ho tam našla.

Ona se usmála taky.

,,Když už tu jsi, pomůžeš mi?"

,,Samozřejmě."

A pustili se do práce. Nedříve museli vyřešit zásobování elfské armády. Potom, jak opravit královskou knihovnu která vyhořela. A spoustu dalších věcí.

Najednou je vyrušil jeden elfský posel. Podal Flondovi dopis a řekl že je od Rhünon. Flond se podíval na obálku. Bylo tam napsáno : král FJeho ,velectěná výsost král Flond.'

Flond se ušklíbl. Už ji před sebou slyšel. Hlas plný ironie. Otevřel ho a začal číst :

Flonde, Dauthdaert máš opravený. Pojď si pro něj. Rhünon.

Flond ukázal dopis Musar a ona řekla : ,,Jistě. Musíš pro něj jít. Ale přece jenom...nechceš to už dodělat? Můžeš pro něj dojít později. Za to ti snad Rhünon hlavu neutne."

Flondovi byla Musařina společnost příjemná a souhlasil. Ještě pár hodin pracovali až nakonec Musar vykřikla : ,,Dost! Je teprv ráno a já jsem úplně vyřízená! A kručí mi v břiše. Poďme se nasnídat."

Flond se cítil podobně a byl šťastný, že to Musar napadlo. Vyrazili do jídelny. Zasedli ke stolu a nechali si udělat ovocný salát. Jedli, a přitom řešili různé věci. Až nakonec Musar ( pro Flondovo překvapení ) poprosila kuchaře a číšníka aby je nechali o samotě. Pak spustila : ,,Flonde, tobě ze všech elfů opravdu důvěřuji. Beru tě jako skvělého přítele. Ráda bych ti svěřila jedno tajemství."

To Flonda překvapilo. Ale souhlasil. Musar zřejmě v rozpacích opatrně začala : ,,Víš jak u nás v Plulíře byla ta skupina poslů z Bivymie?"

Flond přikývl.

,,No, víš..." pokračovala ,,s jedním z nich jsem, no jak bych to řekla...měla vztah."

Flond na ní překvapeně pohlédl.

,,Víš, jsem s ním těhotná." řekla nakonec. To Flonda překvapilo. Musar a těhotná? To přeci nesouhlasí...nezapadá do sebe.

,,Ta skupina u nás byla před půl rokem. Jak je možné, že ti neroste břicho?"

Musar se usmála a řekla : ,,Ale roste. Jen ho kryji kouzlem."

,,Aha. V tom případě...gratuluji."

Zvedl se a podal jí ruku k gratulaci. Ona vstala a chytila jeho ruku. Usmál se a ona také - a pak se stalo něco zvláštního. Něco co by si ani jeden z nich nemyslel, že by se to mohlo stát - políbili se. Flond to neuměl vysvětlit. Ani Musar. Nakonec se ale Flond odtáhl. Chvíli na sebe hleděli. Pak řekl : ,,Nemůžeme spolu nic mít. Ne teď. Ne tak brzo po Alagaësině smrti. Je mi to líto. Třeba za rok. Nebo lépe za dva. Ale ne teď."

Musar přikývla. ,,Rozumím ti. Za rok...to bude nejlepší."

,,Ano. Už ale musím jít."

Naklonil se a objal ji. Potom se otočil, vyšel z jídelny a nechal jí tam samotnou. Jakmile vyšel, zaplavila ho úleva. Nemohl říct že Musar nemá rád - nebo že ji dokonce nemiluje.

Kapitola 9. : Posel
27.5. 2012

Flondovi se ihned zvedla nálada. Byl tak dobře naladěný, že když si došel pro Dauthdaert měl chuť Rhünon obejmout. A to bylo co říct. Došel s Dauthdaertem  do svého pokoje a uložil ho do almary. Potom vyrazil na jednání.

Každý kdo byl aspoň trochu všímavý, si všiml, jak po sobě občas Flond s Musar hodí očkem. Když nemuseli zrovna mluvit, hleděli na sebe i pár minut. Když jednání skončilo Flond vyšel na nádvoří a nadýchal se čerstvého vzduchu - pak ale viděl něco, co mu vyrazilo dech. Viděl jak kolem prošla Vdyved ruku v ruce s malým Evandarem! On už chodil!

Flondovi do očí vyhrkly slzy. Chtěl za ním jít - ale vzpomněl si na včerejší rozhovor s Vdyved. Pak mu ale dech vyrazilo ještě něco - Evandar se vytrhl z jejího sevření a rozběhl se k němu. Flond si klekl - a Evandar mu padl kolem krku. Flond ho uchopil a zvedl ho náruče. Políbil ho na tvář. Pak, ale jak očekával, se Vdyved rozběhla a vytrhla mu ho. A neodpustila si poznámku : ,,Nech ho být!"

Pak vzala plačícího Evandara do náručí a odešla. Flond se rozhlédl. Viděl jak ho jiní elfové zvědavě sledují. To už nevydržel. Rozběhl se k paláci a do svého pokoje. Tam si lehl na postel. Hleděl do stropu a po tváři mu stekla jediná slza.

Pak někdo zaklepal na dveře. Flond to ignoroval. Když pak vykřikl : ,,Flonde buď rozumný. Otevři mi!" Tak ten hlas poznal a šel otevřít.

Musar vběhla do pokoje, zatáhla závěsy a jakmile Flond zajistil dveře a ona vyslovila kouzlo proti odposlouchávání, padla mu kolem krku.

,,Co se mezi tebou a Vdyved stalo?" zeptala se celá udýchaná.

,,Nechci o tom mluvit."odpověděl.

,,Proč?"

Flond od ní odvrátil pohled. Chtěl jí to říct. Ale kdyby jí to řekl, mohl by o ní přijít. A to nechtěl.

,,Nechci ti to říct," pokračoval ,,protože bys mě kvůli tomu mohla nenávidět."

Musar na něj zvědavě pohlédla.

,,Proč bych tě měla nenávidět?" zeptala se. Flond sklonil hlavu.

,,Dobře. Řeknu ti to." prohlásil. Posadil Musar na postel a povyprávěl jí celý příběh. Jakmile skončil, Musar se zachvěla a pohlédla na něj.

,,Proč si to udělal?" zeptala se po chvíli. ,,To dráče vám nic nedělalo. Neměl si důvod to malé stvořeníčko zabít!"

,,Já nevím.....Vdyved má asi pravdu. Žije ve mě jedno dobré a jedno zlé ,já'. A zdá se, že zrovna při tom jak se to dráče vylíhlo, jsem to zlé objevil." prohlásil.

,,Asi ano..." pokračovala ,, je to zvláštní. Nedokážu to vysvětlit. Možná máš nějakou chorobu. Nevím." řekla zamyšleně.

,,Asi ano." přisvědčil. Pohlédl na Musar ,,Věříš mi?" zeptal se.

,,Ano." odpověděla. Flond se usmál a objal ji. Chvíli se drželi v objetí, až nakonec někdo z náměstí vykřikl : ,,Vaše Veličenstvo! Přijíždí posel z východního lodního přístavu! Vaše Veličenstvo!"

Flond se odtáhl a s Musar vyšel ven na náměstí. Stál tam krásný bílý kůň a na něm elf s dopisem v ruce. Elf seskočil z koně a přistoupil k Flondovi. Uklonil se a pozdravil se s Flondem. Potom prohlásil : ,,Vaše Veličenstvo, bylo by lepší kdybych vám sdělil novinky někde v soukromí."

Flond přihmouřil oči, ale nakonec řekl : ,,Jak si přeješ." Luskl prsty a tím zavolal mladého panoše. Nařídil mu, aby koně ustájil. Potom posla pozval do jednacího sálu.

Posadil posla na nejbližší židli a nechal přinést něco k jídlu a k pití. Posel mu poděkoval a napil se.

,,Tak mi řekni co je nového." popuzoval ho Flond. Posel přikývl a začal : ,, Poslední dobou byla hladina moře zvláštně neklidná. Později jsme zjistili proč - nïdhwalové se přidali na stranu draků."

Flond nadskočil na své židli a řekl : ,,Jak je to možné?" Posel pokrčil rameny.

,,To nikdo neví." řekl ,,Zřejmě se spolu domluvili a uzavřeli mír. Ale víme jak nïdhwaly snadno zneškodnit. Máme výhodu. O té vám mohu říct až za támhletím kopcem." řekl a ukázal na východ.

Flond přikývl. ,,Máme hned vyrazit?" zeptal se.

,,Ano."

Flond si nechal osedlat koně a vyrazil s poslem na východ. Když dorazili k označenému kopci, posel seskočil na zem a prohlásil : ,,Bylo by těžké vše vysvětlovat. Spíš vám to ukážu." prohlásil. Zatroubil na roh, který mu visel na krku a pohlédl před sebe.

Tam kde předtím nikdo nestál, teď stáli dívky oblečené v stříbrném brnění. Všechny měli zelenou šupinatou kůži a seděli na zvláštních modrých koních. V jejich čele seděla na koni dívka s stříbrnou přilbou a zlatou korunou na hlavě. Měla zlaté vlasy a přenádherné modré oči. V ruce svírala oštěp a u pasu jí visel meč.

Najády pomyslel si Flond.

Kapitola 10. : Spojenecký slib
4.6. 2012

Dívka seskočila z koně a uzdu podala dívce po své pravici. Vykročila k Flondovi zvláštním houpavým krokem. Flond se jí moc nedivil - Najády byly hlavně stvořeny k plavání pod vodou. Chůze byla až na druhém místě. Opatrně si vykračovala až k Flondovi nakonec došla. Lehce se uklonila. Flond se uklonil jí. Pak se pozdravili. Po chvíli mlčení dívka promluvila : ,,Jsem Jëkos královna Najád."

,,Vy jste dcera ...." chtěl se Flond zeptat ale Jëkos ho přerušila.

,,Chtěl jste říct dcera Kaset?" zeptala se. Flond přikývl. Ona se zasmála svým zvonivým smíchem a řekla : ,,To by mi muselo být pár pěkných tisíciletí. Ne jsem její vnučka."

,,Aha." řekl zaskočený Flond. Jëkos se zasmála.

,,Tak stará zase nejsem." řekla s předváděným dotčením. Flond se zasmál.

,,Proč jste vlastně přijeli?" zeptal se. ,,Pokud dobře vím vaše rasa vždy žila až ve středomoří. Co pohladáváte v Alagaësii?"

,,Jsem tu jak kvůli nám tak kvůli vám. Tím myslím kvůli elfům i nám najádám. Asi před dvěma dny se nïdhwalové začali pohybovat. Plavali směrem k Alagaësii, nebo jak se to tu jmenuje. Byly jsme zvědavé co se tu děje. Tak jsme je pronásledovali. Ale aby toho nebylo málo projížděli jsme jedním z našich měst a bylo rozbořeno. Zeptala jsem se jedné najády a ta mi celá vyděšená popisovala co se stalo. Nïdhwalové připlavali. Začali všechno ničit. Nakonec se násilím dostali do jejich myslí a začali jim vyprávět něco o tom jak jsi zabil dráče nebo co. A oni kvůli tomu prý zavraždili Alagaës! Později jsem se od jednoho elfského posla z Bivymie dozvěděla že s draky válčíte. A že nïdhwalové se k nim přidali. Tak jsme vám přišly pomoct. Pomoct vám i sobě. Přišli jsme obnovit starý a zrušený spojenecký slib." řekla.

To Flonda zaskočilo. Najády byly zvláštní bytosti, dokonce zvláštnější než elfové. Byly však elfům podobní, nejpodobnější ze všech ras. Dokonce více než lidé. Měli velmi zvláštní zvyky. A všechny si byli podobné jako vejce vejci. Jejich vlasy byli buďto blonďaté, zlaté, nebo vzácné vyjímky : hnědé. Většinou měli rovné vlasy.Všechny měli zelené nebo modré oči.  A šupinatou, zelenou kůži. Jinak vypadaly jako obyčejné ženy, až na to že pod vodou jim mezi prsty narůstají plovací blány. Když vylezou nas pevninu, blány zmizí. Stejnou vlastnost měli také jejich koně. Tyto koně neměli kopyta, ale zvláštní mohutné a silné tlapy, se kterými mohli běhat. Byli to zkrátka zvláštní bytosti - zvláštnější než se zdá.

Kdysi spolu najády a elfové uzavřeli mír. Ten trval několik tisíciletí. Ale, jednou jeden elfský mladík zavraždil jejich královnu Kaset. To najády pochopitelně rozčílilo natolik, že zavraždily toho chlapce a na několik stovek let s elfy přerušily spojení. Později se zjistilo, že ten mladík byl blázen. Ale ani to najády nepřinutilo k tomu aby s elfy navázali kontakt.

Proto Flonda tolik zaskočilo, že by chtěly ten starý a zrušený slib obnovit. Ale nebyl proti. Potřebovali posily.

Vzal s sebou celou najádskou armádu do Iliree. Elfové jásali, a to najády očividně potěšilo. Poté pozval Jëkos do sklepení. Tam byli bezpečně schované vzácné elfské listiny a smlouvy. Po chvíli hledání vytáhl smlouvu o míru mezi najádami a elfy. Nechal si zavolat skupinu nejlepších elfských kouzelníků a začali smlouvu pomocí kouzel přepisovat. Bylo to dlouhé a únavné kouzlo, ale nakonec jen stačil Flondův a Jëkosin podpis a mír byl uzavřen.

Flond na počest této události nechal vystrojit obrovskou hostinu. Celou noc se slavilo. Flond s Jëkos byli však celou noc střízliví.

,,Flonde, jsem skutečně ráda, že jsme ten mír uzavřeli. Dobře pro nás, dobře pro vás. Jen tě chci upozornit že to že tvá rasa zavraždila mou babičku no...stále jsou v mé rase pamětnice, které by byli schopné se pomstít za smrt své královny. Vím, že ten mladík byl blázen, a já se už nezlobím, ale jen tě chci upozornit aby ses před staršími z mojí rasy měl na pozoru. A to že má rasa přijela sem, do Alagaësie  neznamená, že se sem stěhujeme. Náš domov je ve středomoří. Chci jen abys to věděl." prohlásila nečekaně Jëkos.

Flond přikývl.

,,Děkuji." odpověděl Flond ,,budu si tvého varování vážit."

Ona přikývla a řekla : ,,Pokud mne teď omluvíš...ráda bych si šla lehnout, jsem už unavená."

,,Jistě." odpověděl. Jëkos se zvedla a zamířila do svého pokoje. On si vzal do ruky skleničku a napil se. Všiml si, že nedaleko od něj sedí Musar. Ona si ho také všimla a usmála se na něj.

Kapitola 11 : Dračí kouzlo

16. 10. 2012